Muzejnictví, archivářství a sběratelství jsou jistě pojmy, v uplynulém období na poli současného umění, často reflektované. Loňská absolventka ateliéru Vasila Artamonova, Dita Klicnarová, se zmíněným tématem pracuje systematicky již delší dobu. Její nový projekt, respektující specifika prostoru galerie, zahrnuje především autorčinu nedávnou zkušenost, a sice výpravu do dalekého Mongolska. Charakter a atmosféra tamních regionálních muzeí výrazným způsobem ovlivnila její dosavadní uvažování o těchto shromaždištích střípků pamětí a stop dekád minulých.

„Žijeme v čase, kdy se (…) muzejní architektura obrací vzhůru nohama, kdy je architektura muzea obvykle důležitější než jeho obsah. Muzea se zřídkakdy staví proto, aby hostila umění, ona jsou uměním sama o sobě. Kdo má muzeum, bude mít i umění.“
(Dubravka Ugrešicová, Archivománie, Labyrint revue, archiv autorky)

Všichni jste srdečně zváni.

Za TVAR,
Julia Grybos a Barbora Zentková